Tradiční výroba kosy: Umění, které přetrvalo staletí

Kosa vypadá jako jednoduchý nástroj, ale než se z kusu oceli stane čepel, která dobře seká a dá se naklepat, projde mnoha kroky, při kterých rozhoduje zkušenost lidí ve výrobě. Podívejte se, jak vzniká rakouská kosa.

Materiál: uhlíková ocel

Základem je pásovina z uhlíkové oceli. Na jejím složení závisí, zda bude kosa pevná, pružná a zda udrží ostří. Příliš tvrdá ocel je křehká a při naklepávání může praskat – více o tom v článku Proč neprodáváme levné kosy.

Polotovar, pata a trn

Z pásoviny se vysekne polotovar kosy a zkrátí se na požadovanou délku. Poté se ohne pata a vytvaruje trn, kterým se kosa uchytí na kosiště. Na tomto kroku závisí, pod jakým úhlem bude kosa na kosišti sedět – tedy zavření a položení kosy.

Ohřev a rozšiřování

Polotovar se ohřeje na přibližně 1200 °C, při kterých je ocel tvárná. Rozšiřovač ho pak pod bucharem postupně roztáhne do šířky a tloušťky čepele. Tady se rozhoduje, jak tenká a rovnoměrná bude kosa.

Žebro a vyklenutí čepele

Po roztažení se na kose vytvoří žebro, které čepel zpevňuje. Poté se čepel mírně vyklene (bombíruje), podobně jako trup lodi. Díky tomu je tužší a lépe odolává namáhání při sečení.

Zpevňování a leštění

V dalších krocích se čepel zpevňuje a leští. Drobné vyražené struktury na čepeli, které na rakouských kosách vidíte, zvyšují její odolnost.

Naklepání ostří

Předposledním krokem je naklepání ostří. Zkušený pracovník ho naklepe rovnoměrně po celé délce.

Richter – kontrola kvality

Na konci projde každá kosa rukama „richtera“. Zkontroluje rovnoměrnost čepele a doladí případné nepřesnosti.

Ochranný nátěr

Na patu kosy se nanese ochranný nátěr a celá čepel se pokryje lakem proti korozi, aby kosa nerezavěla cestou k zákazníkovi. Před prvním naklepáním je třeba lak z ostří odstranit – postup najdete v návodu Naklepávání kosy.

Takto vyrobené kosy Schröckenfux najdete v kategorii rakouské kosy.